Noc – jak jsem prožil noc

Noc je zvláštní, muže být klidná i neklidná, může být plná hvězd, nebo plná veselí a hudby.

Může být úplně jakákoli. Prošel jsem se po chodbě intru, bylo půl druhé ráno. Z některých pokojů se neozývalo nic, z některých se ozývalo chrápání. A z některých se ozýval halas.

U holek na pokoji se pil alkohol, byl slyšet něčí smích a něčí pláč. Hrála tam hudba a cinkaly lahve. Chvíli jsem poslouchal za dveřmi a rozpoznával hlasy lidiček.

Potom jsem šel zpátky k sobě do pokojíku. V mé části školy byl klid. Jedné co bylo slyšet byl ohřívač na vodu dole v jídelně. Lehnul jsem si na postel, přikryl se peřinou a zavřel jsem oči a chvíli byla tma, potom se obraz rozjasnil a viděl jsem sebe jak letím. V uších mi hrála veselá písnička. Letěl jsem vzduchem a vedle mě letěla Pavlínka, letěli jsme jako ptáci, byla letní noc…při téhle představě jsem usnul. A ta představa se proměnila v sen. Letěli jsme opravdu jako ptáci a teplý vítr nám vál do tváří. Letěli jsme nad krajinou která byla krásná. Bylo to plno kopečků zarostlých travou, potůčky, rybníky, hory, a řeky. Lesy a skály.

Bylo nám úplně jedno kam letíme, ale bylo to krásný. Cítil jsem tu lehkost v těle a moje ruce fungovali jako křídla, točil jsem se ve vzduch jako motýl. A smál jsem se. Pavlínka se taky smála. Potom jsme splývali na zádech na krásném obláčku. Nahoře nad náma byl den a pod náma noc. Bylo to opravdu úžasný. Najednou se děj posunul a šli jsme lesem který měl obrovské stromy, některý se zabořovali špičkami do nebe. A nebo kolem nich pluly mraky.

Bylo tam hrozně krásně a čitý vonící vzduch. A plno zvířátek pobíhajících kolem. Pak jsme přišli na takový pahorek a tam byla kašna ze který zářilo na všechny strany několik různých duh. Každá měla jinou barvu. Byl tam nějakej pán a hrál na harfu a zpíval.

Potom nám ukázal nějaký závěs a tak jsme za ten závěs vlezli a najednou nás viděl celý svět a všichni nám tleskali, nevím proč. Potom jsme šli po schodech a měli na sobě královské oblečení a ve vlasech koruny. Všichni nám uhybali a udělali nám mezi sebou cestu.

Dočli jsme až na konec obrovského sálu který měl strop jako nebe. A všem jsme zamávali a zmizeli za další oponu tam byla řeka, nastoupili jsme do lodičky a pluli s proudem a docela rychle. Cestou z nás opadalo to luxusní oblečení. A měli jsme na sobě zas normální. Potom lodička zakotvila u stánku s čokoládou, kde jsme si koupily nějakou kulatou čokoládovou kouli a lízali jsme jí jako lízátko až jsme byli uplně upatlaný.

Najednou se děj posunul zpět na obláčky a pod náma začlo svítat. Najendou bylo všude hrozně moc luk a divokých koní. Seděli jsme na obláčku a všecko sledovali. Náš mráček pomalu mizel v dálce a my stáli na louce a čekali na první paprsky slunce.

Slunce se objevilo a šli jsme proti němu do jeho záře která byla silnější až nakonec bylo jen bílo a já otevřel oči a skutečně byl den…. Vstal jsem s úsměvem a šel na snídani. Bylo tam osazenstvo pokoje který trávil noc s alkoholem. Bylo mi jich líto, vypadaly strašně.
Já jsem se v noci zabavil a prožil jí s krásným snem. Ony se v noci zabavili chlastem a prožili noc s chlastem…hmm kdo se měl podle vás líp ?
Noc může být různá…

Noc je zvláštní, muže být klidná i neklidná, může být plná hvězd, nebo plná veselí a hudby.

Může být úplně jakákoli. Prošel jsem se po chodbě intru, bylo půl druhé ráno. Z některých pokojů se neozývalo nic, z některých se ozývalo chrápání. A z některých se ozýval halas.

U holek na pokoji se pil alkohol, byl slyšet něčí smích a něčí pláč. Hrála tam hudba a cinkaly lahve. Chvíli jsem poslouchal za dveřmi a rozpoznával hlasy lidiček.

Potom jsem šel zpátky k sobě do pokojíku. V mé části školy byl klid. Jedné co bylo slyšet byl ohřívač na vodu dole v jídelně. Lehnul jsem si na postel, přikryl se peřinou a zavřel jsem oči a chvíli byla tma, potom se obraz rozjasnil a viděl jsem sebe jak letím. V uších mi hrála veselá písnička. Letěl jsem vzduchem a vedle mě letěla Pavlínka, letěli jsme jako ptáci, byla letní noc…při téhle představě jsem usnul. A ta představa se proměnila v sen. Letěli jsme opravdu jako ptáci a teplý vítr nám vál do tváří. Letěli jsme nad krajinou která byla krásná. Bylo to plno kopečků zarostlých travou, potůčky, rybníky, hory, a řeky. Lesy a skály.

Bylo nám úplně jedno kam letíme, ale bylo to krásný. Cítil jsem tu lehkost v těle a moje ruce fungovali jako křídla, točil jsem se ve vzduch jako motýl. A smál jsem se. Pavlínka se taky smála. Potom jsme splývali na zádech na krásném obláčku. Nahoře nad náma byl den a pod náma noc. Bylo to opravdu úžasný. Najednou se děj posunul a šli jsme lesem který měl obrovské stromy, některý se zabořovali špičkami do nebe. A nebo kolem nich pluly mraky.

Bylo tam hrozně krásně a čitý vonící vzduch. A plno zvířátek pobíhajících kolem. Pak jsme přišli na takový pahorek a tam byla kašna ze který zářilo na všechny strany několik různých duh. Každá měla jinou barvu. Byl tam nějakej pán a hrál na harfu a zpíval.

Potom nám ukázal nějaký závěs a tak jsme za ten závěs vlezli a najednou nás viděl celý svět a všichni nám tleskali, nevím proč. Potom jsme šli po schodech a měli na sobě královské oblečení a ve vlasech koruny. Všichni nám uhybali a udělali nám mezi sebou cestu.

Dočli jsme až na konec obrovského sálu který měl strop jako nebe. A všem jsme zamávali a zmizeli za další oponu tam byla řeka, nastoupili jsme do lodičky a pluli s proudem a docela rychle. Cestou z nás opadalo to luxusní oblečení. A měli jsme na sobě zas normální. Potom lodička zakotvila u stánku s čokoládou, kde jsme si koupily nějakou kulatou čokoládovou kouli a lízali jsme jí jako lízátko až jsme byli uplně upatlaný.

Najednou se děj posunul zpět na obláčky a pod náma začlo svítat. Najendou bylo všude hrozně moc luk a divokých koní. Seděli jsme na obláčku a všecko sledovali. Náš mráček pomalu mizel v dálce a my stáli na louce a čekali na první paprsky slunce.

Slunce se objevilo a šli jsme proti němu do jeho záře která byla silnější až nakonec bylo jen bílo a já otevřel oči a skutečně byl den…. Vstal jsem s úsměvem a šel na snídani. Bylo tam osazenstvo pokoje který trávil noc s alkoholem. Bylo mi jich líto, vypadaly strašně.