Dneska jsem byl v Měšťanské besedě na setkání s Jiřím Drahošem, coby kandidátem na prezidenta ČR.
Nu, jak to říct. Pan Drahoš je bezesporu slušný, chytrý, a zdá se i dosti rozumný člověk. Není politik, z jeho očí nesrší ospalost politického života. Jeho srandovní úsměv ukazuje i to, že je to člověk plný sil a zdravé kondice. Na některé otázky odpovídá až příliš diplomaticky – ale v zájmu toho aby nepoškodil či nepomluvil jiné. Na otázky které jsou “na tělo” odpovídá zcela upřímně. Velmi mě mrzí dezinformační kampaň, která ho na internetu a některých rádoby informačních médiích poškozuje. Myslím si, že pro některé lidi jsou jeho slova nestravitelná, jen proto, protože si nedovedou po tolika letech ostudy na místě prezidenta představit někoho rozumně uvažujícího. Pokud se tedy nyní rozhodujeme v druhém kole, jestli pan Zeman, nebo pan Drahoš, mám celkem jasno. Zeman je bohužel odrazem části českého národa, mísí se v něm hulvátství opilectví, které by nikdy veřejně nemělo být zřejmé – pokud jde o prezidenta státu. Byť se jedná o politika velmi chytrého, kterému například vůbec nevyčítám obchody s Čínou. Nemohu přijmout to, že mění názory každý týden, na veřejnosti vystupuje v žalostném stavu, a odmítá důležité rozhovory v médiích a novinách. Ale zpátky nyní k dnešnímu večeru. Ve chvíli kdy přišel pan Drahoš mezi lidi a každému kdo chtěl, podal ruku a vyslechl si, co mu kdo sdělil, usmíval se a fotil se s mladými lidmi. Měl jsem z něj vlastně radost. Prosím, přečtěte si, co prezident ve své funkci zmůže a nezmůže, a podle toho ho ale nesuďte.
Volte si koho chcete, ale myslete u toho. Já chci mít prezidenta, který se nesnižuje k vulgaritě, ctí pravdu, a projevuje úctu k lidem, místo urážek. Doufám že bude dobrým prezidentem naší země.
„Nebát se, nelhat a před nikým se nehrbit“ Říká pan profesor. Myslím že ví, jak to myslí.
