Autor: Michael Bok

Na černé obloze se objevily trhliny, paprsky oranžového slunce dopadali na různá místa ve městě, vypadalo to tajemně. Jeden z těch paprsků zasáhl zaprášené okno pokoje kde Ona spala. Pomalu otevřela oči a docela se lekla, protože nad sebou neměla větve stromu, ani rozbořenou ulici města, ale modrá nebesa. V krku měla vyschlo. Vstala a slezla z postele….

Na severu za městem se zdvihalo pohoří, vypadalo velice tajemně až strašidelně. Černavé oblaky se na něm drželi jako nějací zlí duchové. Den, jestli se tomu tak dalo říkat, se blížil k odpoledni. Jejich kroky se rozléhaly prázdnou ulicí. Netrvalo dlouho a dorazili na náměstí. To co uviděli bylo zdrcující. Obrovská špička kostelní věže ležela na…

Prach dosedl na zem. Vstala z matrace a rozhlédla se po místnosti, v podstatě tam bylo prázdno, jen pár rozbitých sklenic, nějaké papírové krabice, prázdný šatník, a nějaká hromada vnitřností z radií. Nadzvedla tu hnusnou matraci a vyndala, schovaný sešit s tvrdými deskami. Pozoroval jí a téměř nedýchal. Přišla k němu a chtěla mu něco říct ale měla tak vyschlo…

Svět se ponořil do věčné temnoty, vlastně už ani nebylo ve dne pořádné světlo. Nic nefungovalo, tramvaje a trolejbusy stály v zaprášených ulicích. Auta byla roztřískaná a zničená na všech koutech, zářivky ve výlohách obchodů byly zhaslé. A pouliční lampy zohýbané. Celé město bylo zpustošené. Řeka byla špinavá, a nebe pokryté hnědočernými oblaky. Všude na celém…