Pracuji v obchodě, kde prodáváme i televize. Se spoustou lidí neustále rozebíráme kvality rozlišení versus vysílací kvality obrazu. Nebudu to sem technicky rozepisovat, ale zkráceně řečeno, dojdeme k tomu, že televize jako zobrazovače jsou skvělé, ale pozemní vysílání, které je třeba natočené nekvalitně nevypadá na obrazovkách s 4K rozlišením, nijak vábně. Sedm z deseti zákazníků se mě při výběru televize zeptá: „a jakou byste si koupil vy?“ A já vždycky pobaveně odpovím. „Žádnou“.
Neříkám, že to platí o všech lidech, ale typický zákazník, který po pěti letech přišel pro novou televizi, je otrokem sledování kontinuálního vysílání zpravodajských relací. Je přesvědčen že obsah jemu každé ráno, každé poledne, a každý večer servírován je něco co považuje za nedílnou součást života. Považuje informace, které mu reportéři sdělují, za objektivní a pravdivé. A když je trochu rozumnější a nevěří úplně všemu co se ve zprávách říká, stejně si bez té pestré nadílky nedokáže představit život.
Onehdy jsem měl tu možnost vidět film v televizi tuším, že byl vysílán na primě. Naprosto neskutečně mě dopálilo, jakým způsobem je film přerušován. Film měl stopáž hodinu a půl. Po prvních necelých patnácti minutách, kdy se člověk začíná z orientovávat a soustředit na charaktery postav a příběh, skočila do filmu reklama. Takže, jogurt, brambory, uzená krkovička, víno v Bille, kloubové masti, super drahá auta, půjčka se super úrokem, reklama na film, co bude večer, co bude na jiném programu, co bude potom a pak, reklama na žužu bonbóny, reklama na vložky, emotivní reklama na černoušky v Africe, upoutávka na zprávy za dvě hodiny. Ha, film. Ha kde jsme to … skončili? jo hurá děj pokračuje. Po dvaceti minutách, kdy člověk už hltá děj a ve filmu se dostáváme k vysvětlující zápletce která se odehrává v noci, se náhle do obrazu vřine barevný banner, který se hýbe a informuje nás o nějakém pořadu „už zítra od 18:30“. Fuj, už je pryč, jenže mi uniklo, jak se tedy ten nezvaný host dostal do toho pokoje? No nic třeba to někdo zmíní nebo mi to nějak dojde.
Po 34 minutách filmu: blik!, křupínky, deodorant, žiletky, vložky, hamé, auta, seriál, celebrita se namalovala jako husa, žvýkačky, blik. Další vyrušení na cca deset minut. Film pokračuje a takto je přerušen ještě dvakrát. Během emotivní scény se mi líbila písnička, nemám po ruce „smartfoun“ zjistím to pak z titulek. Bannery, které tu a tam vyskakují a zase mizí už skoro ignoruji. Je tu závěr příběh končí. On byl tím vrahem, ona tou agentkou. Zní závěrečná melodie, záběr kamery letí nad krajinu, v dálce je to město.. a.. doprčic, obraz v televizní obrazovce se zmenšil na polovinu, kolem je růžový rámeček, v něm nějaký písmenka… cca tři vteřiny, blik, hudba ustřižena, žvýkačky, erekce starých mužů, pivo, auta, klouby… kde jsou titulky ???
Odpustím si poznámku ke kvalitě dabingu, o tom tenhle článek není. Ale hodinu a půl dlouhý film se natáhl na přibližně dvě a čtvrt hodiny, a mám z něj totální nekontinuální zážitek. Asi to bylo dobrý, asi to mělo příběh, ale proč ?? proč? Tyhle pauzy, přerušování, reklamy? Vždyť jsem si to vůbec neužil, a nemohl nijak prožívat děj. A to jsou filmy i kratší, kde skoro máte pocit, že běží v tv reklama, kterou vyrušuje nějaký film! A taky jsou filmy delší, třeba nad dvě hodiny. Tam se pak nedočkáte konce, protože díky reklamám zakysnete před televizní obrazovkou o hodinu déle, než by bylo třeba. Aha! Oni pak dávají ještě ty zprávy, pak reklamy pak krimi zprávy pak reklamy pak Divošky, pak reklamy, pak „topstáry“ … a pak reklamy, a pak večerní film… zabitý čas, naprosto zbytečně ztracený čas.
Spoustu lidí se mě ptá: „jak to že nemáte televizi, když říkáte, že koukáte na filmy“.
„To chodíte jenom do kina?“ „Vždyť to je drahý“
V dnešní době tu máme spoustu multimediálního obsahu, který nemusíme sledovat v kontinuálním vysílacím čase. Ano, potřebujeme k tomu internet, ale pak si klidně můžeme pustit co chceme, a kdy chceme, a hlavně bez reklam, bez přerušování. Osobně doufám, že víc a víc lidí si to uvědomí a vykašle se na komerční televize a doufám že kontinuální vysílání postupně zanikne. A lidi začnou zas normálně žít, a pracovat na zahradách, starat se o zvířata, a komunikovat spolu na plesech a zábavách, veselkách a posvíceních. Posledních dvacet let spoustu rodin připoutala technologie televize do sedacích souprav a odpojila od reálného světa. A chtě nechtě i přesto, že na to nadávají, dál sledují reklamní spoty, které jim podvědomě podsouvají nezdravý, nedobrý, nenormální styl života. A to rozhodně není dobře a ničemu a nikomu to neprospívá.
Tímhle textem chci upozornit nejen na to, že zpravodajství komerčních televizí je plné blábolů a naprosto zbytečných informací, které by se dali říct jedním souvětím, ale chci upozornit na to, že je rok 2019, a že obrazová kvalita na kterou lidi doma koukají, nikdy nebude dosahovat takových kvalit jako rozlišení dnešních obrazovek. Lidi, probuďte se, můžete si pustit film rozlišení které je plně ostré, s plným zvukem. Ale určitě ne z antény, co vám trčí na střeše baráku.
Moje práce posledních pár let, je hodně o soustředění pohledu do nějakého monitoru, jak při upravování fotek, střihání videa, nebo do pokladního systému na pracovišti. Do koukání na displej bych zařadil i telefon. A kdy teda koukám, nebo koukáme se ženou na filmy? Koukáme večer, když se setmí. Máme projektor a film si pustíme na plátno. To spousty průměrných lidí či zákazníků taky udiví. Buďto si nedokážou představit, že projekce může být v dnešní době stejně kvalitní jako televizní obrazovka, nebo zase klasicky žasnou nad tím, že si prostě večer pustíme film.
Závěrem, to poselství zní: Dnešní svět Vám dává naprosto okatě najevo že čas si můžete plánovat sami, film nemusíte sledovat v daný vysílací čas. Obrazovky máme kvalitní. Obsah, který nám přehrají musí být taky kvalitní. Špatnou kvalitu nijak Super televize nepřečaruje na lepší. 4K Televizory nejsou určeny k pozemnímu zarušenému nekvalitnímu vysílání. Nebuďte otrokem reklam, žijete jen jednou nenechejte se okrádat o čas. A úplně poslední, čtěte knihy, sledujte alternativní zpravodajské weby, choďte ven, ukažte vašim očím reálný svět a barvy. Nevěřte komerčním bulvárním médiím.
A mluvme, mluvte spOlu.